2015 Zwischen Prag und Budweis, Gallerie Marienne Heller, Heidleberg, DE

30.07.2015 11:14

Zwischen Prag und Budweis

Elzbieta Grosseová

Jiří Laštovička

Miroslav Oliva

Tomáš Proll

Eva Slavíková

Gallerie Marienne Heller

Heidleberg, DE

9. 8. - 20. 10 2015

Zwischen Prag - Budweis – Heidelberg / Mezi sochou a keramikou
Obdobně začínala úvodní stať Dr. Waltera Lokau pro tento výstavní projekt v roce 2011. Pro letošní výstavu mě nečekaně oslovili vystavující a především spoluautor projektu, jihočeský sochař Tomáš Proll. Je mi velkou ctí, že se mohu také podílet na této výstavě v Galerii Marianne Heller. V průběhu dvacetiletí opakujících se výstav české volné keramické plastiky v Heidelbergu se tu vystřídalo několik umělců a proměňoval se rovněž i jejich pohled na keramickou plastiku. Změnil se tento pohled na sochu a keramiku také v Čechách? Tvorbě keramických plastik se věnuje v naší oblasti stále menší množství umělců, ať již absolventů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze nebo Akademie výtvarných umění v Praze. Příslušné obory na těchto i dalších českých univerzitách se v současnosti věnují spíše designu porcelánu než plastickým, sochařským oborům a práci s hlínou. 
Od generace vystavujících mě dělí nějaký čas, snad právě proto na jejich práci pohlížím stále s větší úctou a o obor jevím čím dál větší zájem. V předchozích dekádách, kdy jsem se věnovala především vlastní tvorbě textilního a oděvního designu a dlouhodobě se pohybuji v oblasti současného designu, jsem o to více přitahována k tomuto tvárnému a různorodému materiálu. Zájem o keramiku mne provázel od mládí, kdy jsem se s ní seznámila v jihočeské Bechyni. Ohromující pro mne byly dnes neprezentované unikátními výsledky Mezinárodních keramických sympozií v Mezinárodním muzeu keramiky a velkolepé přehlídky v Českém Krumlově pořádané Agenturou českého keramického designu. Díky nim se tento obor zdál v českém porevolučním období stále perspektivní a aktuální. Zde jsem se setkávala se jmény autorů, s nimiž mám dnes tu skvělou možnost spolupracovat. V období měnící se společenské situace se proměnily i obory a jejich terminologie – ustoupilo se od užitého průmyslu či užitého umění, kam byla mnohdy neprávem keramická plastika zařazována. Nastaly také velké proměny v současném sochařství. Nejen v přirozeném vývoji uměleckých stylů a tvůrčích názorů. Zásadním formujícím faktorem se stal samotný způsob prezentace a vznik artefaktů. Dnes, po čtvrtstoletí, nastává čas nové percepce oboru volné keramické plastiky, jako součásti moderního sochařství. Ustanovují se nová témata pro směřování české volné keramické plastiky. Zde, v tomto výstavním projektu, můžeme vidět to nejlepší ze střední generace autorů a „zlaté generace” tvůrců. Účastnili se uměleckého provozu a tvorby v 70. a 80. letech, nebo se právě odhodlávali věnovat svou tvůrčí aktivitu a talent pro keramické hmoty při studiu uměleckých oborů tohoto směru. Aktivně, každý svým nezaměnitelným způsobem přispívají k rozvoji a vyššímu povědomí o kvalitách tohoto oboru volného sochařství na domácí půdě a v zahraničí. 
Od svého nástupu do Uměleckoprůmyslového musea v Praze se touto tématikou zabývám, aniž bych opustila sledování dění v jiných oborech. Pokud má být tento obor i nadále vnímán pro nastupující generaci sochařů, teoretiků i diváků perspektivně, pak jako součást dějin moderního euroamerického sochařství. V našem kontextu výstavy je to myšlenka dávno prověřená. Právě proto je skvělé podnikat tato mezinárodní představení českých autorů. Spoluvytvářet aktivní ovzduší prezentace a tím i připomínat dalším generacím, v čem je obor a tvůrci volné keramické plastiky tak zajímavý.
Představovat v Heidelbergu většinu vystavujících by se zdálo zbytečné. Přesto vznikl katalog výstavy jako doklad společného úsilí galeristky a všech autorů, jako záznam vzájemné spolupráce a vzpomínka pro další léta. Většina vystavujících má společný základ ve studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliérech Keramiky a Sochařství. Sochařská studia absolvovala také Elzbieta Grosseová ovšem ve Varšavě. Do české volné keramické plastiky tak vnesla zkušenost z jiného prostředí. Autoři po několik desetiletí svou tvorbou vytváří povědomí o kvalitě a významu české volné keramické plastiky. Tvorbu Elzbiety Grosseové, Jiřího Laštovičky, Evy Slavíkové a Tomáše Prolla příznivci keramiky a porcelánu v Heidelbergu již dobře znají a jejich umělecká kvalita je konstantní. Nově se v tomto projektu nazvaném Prag - Budweis - Heidelberg představuje svou aktuální figurativní tvorbou sochař a designér Miroslav Oliva. 
Všem umělcům je společné citlivé vnímání prostoru, hledání charakteru zvoleného tvárného materiálu, do něhož zhmotňují své náměty, inspirace přírodou i figurou. Každý ovšem s vytříbenou individuální stylizací a dokonale zvládnutou technikou práce s materiálem.
I pro letošní výstavu Prag - Budweis - Heidelberg zůstává stěžejní výměna kulturních podmětů a upevnění uměleckých vztahů v oboru keramické plastiky v evropském kontextu, jak si tento výtvarný projekt před 25 lety předurčil.
Dita Hálová
 
Zwischen Prag – Budweis – Heidelberg / Zwischen der Skulptur und der Keramik
Ähnlich hat der einleitende Artikel von Dr. Lokau für dieses Ausstellungsprojekt im Jahre 2011 angefangen. Für die diesjährige Ausstellung haben mich unerwartet die Ausstellenden, vor allem der Co-Autor des Projekts, der südböhmische Bildhauer Tomáš Proll, angesprochen. Es ist eine große Ehre für mich, dass ich mich an dieser Ausstellung in der Galerie Marianne Heller auch beteiligen kann. Im Verlauf der während zweier Jahrzehnte sich wiederholenden Ausstellungen der tschechischen freien keramischen Plastik haben sich in Heidelberg ein paar Künstler abgewechselt und es hat sich ebenfalls ihre Auffassung der keramischen Plastik verändert. Hat sich diese Auffassung der Skulptur und Keramik auch in Tschechien verändert? Dem Schaffen von keramischen Plastiken widmet sich in unserem Raum eine immer kleinere Anzahl von Künstlern, ganz gleich ob es sich entweder um die Absolventen der Akademie für Kunst, Architektur und Design oder Akademie der bildenden Künste in Prag handelt. Derartige Fächer an diesen und weiteren tschechischen Universitäten widmen sich gegenwärtig eher dem Porzellandesign als den plastischen, Bildhauerfächern und der Tonarbeit.
Von der Generation der Ausstellenden trennt mich ein Zeitraum, vielleicht gerade aus diesem Grunde schaue ich zu ihrer Arbeit mit einer immer größeren Ehre auf und bin dem Fach mit immer größerem Interesse zugeneigt. In den vorherigen Dekaden, wo ich mich vor allem dem eigenen Schaffen des Textil- und Bekleidungsdesigns gewidmet habe, und mich gleichzeitig im Bereich des gegenwärtigen Designs bewege, bin ich immer mehr von diesem formbaren und mannigfaltigen Material angezogen. Das Interesse an der Keramik hat mich seit der Jugend begleitet, wo ich mich im südböhmischen Bechyně damit bekannt gemacht habe. Verblüffend waren für mich die heute nicht präsentierten unikalen Ergebnisse der Internationalen keramischen Symposien im Internationalen Museum der Keramik und großartige Ausstellungen in Krummau, die von der Agentur des tschechischen keramischen Designs veranstaltet wurden. Dank ihnen ist dieses Fach in Tschechien in der Zeit nach der samtenen Revolution immer perspektiv und aktuell erschienen. Hier bin ich den Namen der Autoren begegnet, mit denen ich jetzt die hervorragende Möglichkeit habe, mit ihnen zusammenzuarbeiten. Im Zeitraum der sich verändernden gesellschaftlichen Situation haben sich auch die Fächer und ihre Terminologie verändert – man ist von der angewandten Industrie oder der angewandten Kunst zurückgetreten, wohin die keramische Plastik manchmal zu Unrecht eingereiht wurde. Es ist auch zu großen Veränderungen in der gegenwärtigen Bildhauerei gekommen, nicht nur in der natürlichen Entwicklung der künstlerischen Stile und der schöpferischen Auffassungen. Zum formenden Grundfaktor wurden die Präsentationsart selbst und die Entstehung der Artefakte. Heute, nach dem Vierteljahrhundert, beginnt die Zeit der neuen Perzeption des Fachs der freien keramischen Plastik als einem Teil der modernen Bildhauerei. Es stellen sich neue Themen für die Zielrichtung der freien keramischen Plastik. Hier, in diesem Ausstellungsprojekt, können wir das Beste der mittleren Autorengeneration und der „goldenen Generation“ der Schöpfer sehen. Sie haben am künstlerischen Betrieb und Schaffen in den 70er und 80er Jahren des vorigen Jahrhunderts teilgenommen, oder sind eben zu dem Entschluss gekommen, ihre schöpferische Aktivität und ihr Talent für keramische Materien dem Studium der künstlerischen Fächer dieser Richtung zu widmen. Aktiv, auf seine nicht austauschbare Art, trägt jeder zur Entwicklung und zum höheren Bewusstsein über die Qualitäten dieses Faches – der freien Bildhauerei – auf dem Heimatboden und im Ausland bei. Seit Beginn meiner Arbeit im Museum der angewandten Kunst in Prag befasse ich mich mit dieser Thematik, ohne aufzuhören, das Geschehen in anderen Fächern zu verfolgen. Falls dieses Fach für die kommende Generation der Bildhauer, Theoretiker und Zuschauer auch weiterhin perspektiv wahrgenommen werden soll, dann als ein Teil der Geschichte der modernen euroamerikanischen Bildhauerei. In unserem Kontext der Ausstellung ist das ein Gedanke, der längst verifiziert ist. Gerade aus diesem Grunde ist es hervorragend, diese internationale Präsentation der tschechischen Autoren zu veranstalten, eine aktive Atmosphäre zusammen zu schaffen und dadurch weitere Generationen daran zu erinnern, worin das Fach und die Schöpfer der freien keramischen Plastik so interessant sind.
Es macht keinen Sinn, die meisten der Ausstellenden in Heidelberg vorzustellen. Nichtsdestoweniger ist der Katalog der Ausstellung als Beweis der gemeinsamen Bemühungen der Galeristin und aller Autoren als Aufzeichnung der gegenseitigen Zusammenarbeit und Erinnerung für weitere Jahre entstanden.
Die meisten Ausstellenden haben eine gemeinsame Grundlage in den Studien an der Akademie für Kunst, Architektur und Design in Prag, in den Ateliers für Keramik und Bildhauerei. Die Bildhauerstudien hat auch Elzbieta Grosseová absolviert, jedoch in Warschau. In die tschechische freie keramische Plastik hat sie so die Erfahrungen aus einem anderen Milieu mitgebracht. Die Autoren bilden durch ihr Schaffen während einiger Jahrzehnte ein Bewusstsein über die Qualität und Bedeutung der tschechischen freien keramischen Plastik. Das Schaffen von Elzbieta Grosseová, Jiří Laštovička, Eva Slavíková und Tomáš Proll kennen die Anhänger der Keramik und des Porzellans in Heidelberg schon gut und ihre künstlerische Qualität ist konstant. Neu in diesem Projekt, genanntPrag – Budweis – Heidelberg, stellt sich Bildhauer und Designer Miroslav Oliva mit seinem aktuellen figurativen Schaffen vor.
Allen Künstlern sind gefühlvolle Raumwahrnehmung, Suchen des Charakters des ausgewählten formbaren Materials gemeinsam, in das sie ihre Fabeln, Inspiration durch Natur und Figur materialisieren. Jeder jedoch mit der verfeinerten individuellen Stilisierung und vollkommen bewältigten Technik der Arbeit mit dem Material.
Auch für diesjährige Ausstellung Prag – Budweis – Heidelberg bleibt der Austausch der kulturellen Anregungen und Festigung der künstlerischen Beziehungen im Fach der keramischen Plastik im europäischen Kontext essential, so, wie sich das dieses bildende Projekt vor 25 Jahren im Voraus bestimmt hat.
 
Between Prague - Budweis - Heidelberg / Between sculpture and ceramics
Dr. Walter Lokau began the opening essay of this exhibition in 2011 in a similar way. For this exhibition, I was unexpectedly approached by the artists, and especially by the co-author of the project, the South Bohemian sculptor Tomáš Proll. It is a great honor for me that I can also participate in this exhibition at the Marianne Heller Gallery. During two decades of exhibitions of Czech free ceramic sculpture in Heidelberg, there were several artists taking part as well as their changing views of ceramic sculpture. Has this view of sculpture and ceramics changed in Bohemia, too? A smaller and smaller number of artists are dedicated to creating ceramic sculptures, both graduates of the University of Applied Arts in Prague and Academy of Fine Arts in Prague. The relevant subjects at these and other Czech universities are currently engaged in porcelain design rather than sculpture studies and working with clay.
I am separated by some time from the generation of the exhibiting artists , perhaps that is why I look at their work with greater and greater respect and I am more and more interested in this subject. In previous decades, when I focused mainly on my own work of textile and fashion design and have also been involved in the field of contemporary design, I have been more attracted to this malleable and heterogeneous material. I have been interested in ceramics since my youth, when I encountered it in the South Bohemian town of Bechyně. The unique results of the International Ceramic Symposia at the International Museum of Ceramics, which are not presented these days, and outstanding exhibitions in Český Krumlov organized by Czech Ceramic Design Agency were absolutely stunning. Thanks to them, this field seemed to be promising and topical in the Czech post-revolution period. There I was meeting artists, with whom I have now a great opportunity to cooperate. During the changing social situation the subjects and terminology have also changed - ceramic sculpture had been often before wrongly categorized into applied industry or applied arts. Also great changes occurred in contemporary sculpture. Not only in the natural evolution of artistic styles and creative ideas. The way of presentation and creation of artefacts became the crucial factor. Today, after a quarter of a century, it is time for a new perception in the free ceramic sculpture field, as a part of modern sculpture. New themes for directing Czech free ceramic sculpture are arising. Here, in this exhibition project, we can see the best of the artists of the middle generation and the „golden generation“. They participated in the art field in the 70s and 80s, or were just devoting their creativity and talent for ceramic materials during the studies of art subjects of this direction. Actively, each in its own inimitable way, contributes to the development and raising awareness of the qualities of the field of free sculpture at home and abroad.
Since joining the Museum of Decorative Arts in Prague I have been dealing with these subjects, without leaving the monitoring of developments in other fields. If this field has still to be seen as promising for the next generation of sculptors, theorists and audience, then as a part of the history of modern Euro- American sculpture. In our context of the exhibition this idea has been proven. That is why it is great to undertake these international exhibitions by Czech artists. To help create an active atmosphere of presentation and doing this to remind the next generations, why the subject and artists from the field of ceramic sculpture are so interesting.
Introducing most of the exhibiting artists in Heidelberg would seem unnecessary. Yet the exhibition catalog came into existence, as a proof of a joint effort of the gallerist and all artists, as a record of mutual cooperation and memory for years to come. Most of the exhibiting artists studied at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague in the studios of Ceramics and Sculpture. In Warsaw, Elzbieta Grosseová also studied sculpture. So, she brought experience from different backgrounds to Czech free ceramic sculpture. Artists for a number of decades create by their work awareness of the quality and relevance of Czech free ceramic sculpture. The work of Elzbieta Grosseová, Jiří Laštovička, Eva Slavíková and Tomáš Proll has been already well known by devotees of ceramics and porcelain in Heidelberg. Their artistic quality is constant. Sculptor and designer Miroslav Oliva, new to in this project called Prague - Budweis – Heidelberg, presents his current figurative works.
The sensitive perception of space, looking for the character of chosen malleable material, into which they embody their ideas, inspiration by nature and figure, that all is common to the artists. However, each with a cultivated individual character and perfectly mastered techniques of working with the material. However, also for this year‘s Prague - Budweis - Heidelberg exhibition the exchange of cultural impulses and consolidation of relations in the field of artistic ceramic sculpture in the European context remain as crucial as this art project foresaw 25 years ago.
Dita Hálová